Paralaxa - 2012
aneb z Karlína na Vinohrady za 30 minut
Na začátek trochu historie. Loni jsem se této hry účastnil za Kukytým a podařilo se dobít 11. stanoviště. Kočky došli do konce. Letos jde Kukytým beze mě, Kočky jdou pod jménem 5 vteřin a já vyrážím za Zlá koťata. Sobotní ráno je tady a všichni se scházíme v parku na Pankráci.
Přicházím pochopitelně na sraz pozdě, ale stále je to před začátkem hry. Jako první nacházím Kukytým a zjišťuji, že s ním máme nějakou družbu, nebo co. Odstartováno je přesně ve chvíli, kdy se náš tým schází v kompletním počtu. Roztrhneme obálku a jdeme na to.
Startovní úloha se skládá z devíti stanovišť rozmístěných po parku, na kterých je nutné plnit různé úkoly. Trochu to na nás působí jako Po škole. Jdu měnit kartičky, abychom získali písmeno do tajenky a přemýšlíme, zda se to nedá udělat nějak jinak bez plnění příšerných úkolů. Když se vrátím po nějakém čase s písmenem, zbytek týmu má rozpracováno pár teorií co s tím. Písmeno teorii upřesňuje a za chvíli s vyluštěným polským křížem získáváme časopis a umístění dalšího stanoviště. Nejrychlejší tým to dal za 2 minuty - ještě se musíme zdokonalit ;-)
Vyzvedáváme šifru za Českou televizí a do minuty máme jasno co a jak. Jazyk, chutě, písmenka, tajenka. Jediná otázka je: kudy? Daří se nám najít schůdnou cestu do údolí, která je dostatečně krátká a zároveň po jejím absolvování nebudeme jako prasata.
Dohledávka stanoviště trochu vázne, ale nacházíme a ani zřetězené obrázky dlouho neodolávají našemu luštitelskému úsilí. Při přesunu se rozhodneme využít tramvaj. Bohužel z Podolské vodárny na Výtoň, místo z Kublova na Podolskou vodárnu. Pěší přesun zpět ke stanovišti nám však náladu zkazit nemůže.
Další obrázky na chodníku a zábradlí. Vláčky... a stanice... To musí být ta mapa z časopisu. Města převedeme pomocí čísel linek na písmena. Text jako celek rozhodně nedává smysl, avšak jeho určité části smysl rozhodně dávají. Když se kusy tajenky čtou pozpátku, tak začnou smysl dávat taky. Ve vlaku sedí místy strojvedoucí. Někdy vepředu, někdy vzadu. To nám potvrzuje, že se to má sem tam obrátit. Kdo by hledal detaily, když naše přání jít směrem na Palačák může být otcem myšlenky na tajenku Náměstí pod Emauzy.
SMS systém hlásí, že jsme dohonili čelo závodu. Na šestce zatím není nikdo, my tu jsme pátí. Gůůd. Nevíme ještě, že je to poslední stanoviště, kde naše umístění bude za něco stát. Šifra jsou ksichty. Blbé ksichty blbých lidí z blbé rodiny. Asi měli tu blbost dědičnou. Krom toho měli dědičných věcí víc a my ten jejich blbý rodokmen skládali tři hodiny v čínské restauraci. Dost blbý výsledek.
Následuje přesun na 34. místo v pořadí a cesta na Žofín. Tam se koná nějaký koncert, něco, co točí Česká televize a něco, kde čepují pivo. Naštěstí jsou účastníci Paralaxy svou výbavou a zjevem dostatečně odpudiví, takže se nagelované manekýny, tvořící turistický ruch, daří vytlačit do patřičných mezí od naší lavičky. Písmena získáme z "minutek" hned. Jejich pořadí tradičně nevíme. Bereme nápovědu. Ta říká, že na písmenka musíme počkat. Čekáme tedy. A jak tak koukám do toho papíru, tak najednou přečtu šestnáctipísmennou tajenku. Čekání se tedy osvědčilo. A pak prý, že je to nápověda k ničemu. Má se jít na Petřín.
Dostat se přes ty lidi od Divadla k Máchovi byl docela boj. Lézt do kopce k té profláknuté soše bylo proti tomu nic. Šifra celkem jasná, jen turisté jsou z nás nějak překvapení. Po chvíli již traverzujeme k Lobkovické zahradě a míříme dolů k německé ambasádě.
Nalézáme jedno z posledních zadání. Voláme orgům a zjišťujeme, že jsme našli záložní kopie a nikoli připravenou obálku. No, dle počtu zbývajících papírů, tj. jeden, jsme rozhodně nebyli sami. První část luštění je jasná a brzy máme písmena. Že se mají nějak seřadit nám není třeba radit, ale nějak nám nevychází žádný obhajitelný způsob. Až po nalezení skupiny písmen Kampa to nějak dáme dohromady. Tedy tak, aby nám ta Kampa vyšla. Kupodivu k ní vyšel i zbytek tajenky. A správně.
Na Kampě si máme pomalovat kostičky a skládat si je k sobě do tvarů číslíček. Obsazujeme dvě z laviček (jedna je prostě málo, stejně jsme si pak ještě vedle nich dali stoličku a křesílko...) a dáme se do práce. Pohledy všudepřítomných turistů nás řadí spíš do kategorie psychiatrických pacientů, než úspěšných hráčů. Směr další cesty je ke Staronové synagoze.
Volíme nejkratší cestu. Ta vede přes Karlův most. O co se nám zdá být kratší, o to dobrodružnější je její překonání. Lidi na mostě úplně všude. Nebudu ani zmiňovat geniální, postup komplikující, nápad, držet se celou cestu vzájemně v řadě za ruce - v pěti lidech. No naštěstí všichni přežili. My, turisti i pochybní mostní umělci.
U synagogy dostáváme papír plný dlouhých a krátkých ručiček. Hodin na synagoze si pro jistotu nevšimneme, co kdyby to byla nápověda... Přesuneme se do KFC a přemýšlíme, co ty ručičky můžou mít společného s tím divným panáčkem v časopise. Řešíme hodiny, semaforovou abecedu a nakonec zůstáváme bez nápadu. Bereme nápovědu. Ta se zprvu zdá být dost divná, ale nakonec to do sebe nějak zapadne. Hosté si mohou oddychnout, konečně vypadneme ven a bude tam zas klid.
U Haštala trvá asi dýl najít místo pro luštění než luštění samotné. Tím lépe, potřebujeme dohánět ztrátu. Rychle dál.
Oblíbené stanoviště hřiště Lannova. Bereme barevnou šifru a když není na první pohled jasné, co s tím, tak bereme taktickou nápovědu. S ní je to naopak jasné až moc a tak zbývá jen pracná část vykreslení tajenky. Směr Karlín.
Na Karlínském náměstí sprdneme tým, co si vzal poslední zadání. Nakonec ho vrátili. Orgové nás ujišťují, že už nová zadání nebudou doplňovat a dostáváme tajenku zdarma. Právě ve chvíli, kdy už víme, jak to vyluštit. Jen to narychlo zkontrolujeme a vyrážíme do kopce. Od teď už to bude jen do kopce. A ještě k tomu nás do toho kopce bude pronásledovat časový limit.
Když se nám konečně na Havlíčkově náměstí podaří najít šifru, tak už je skoro vyluštěno. Zrychlujeme postup. Luštíme jen začátky jmen ulic a už chvátáme dál. K žižkovskému vysílači a k vinohradské vodárně.
To by člověk nevěřil, jak se náhle cestou do kopce oteplilo. Nicméně naše snaha byla přesto marná. SMS posíláme tři minuty po limitu a je tedy zamítnuta. Šifra jednoduchá, spíš taková jakoby z povinnosti. Vzhledem k tomu, že cíl je za rohem, tak se tam jdeme ještě podívat.
Závěrečný finiš tedy úplně nevyšel, chtělo to ještě chvilku času z těch blbých ksichtů. Tříhodinovou ztrátu se už dohnat nepovedlo. Tak jsme aspoň Ideálnímu makeupu slíbili lízátka. Na příští hru. Aby byla motivace.
Výsledek: 33. místo, Text: Javky
|
Průchod stanovišti | |||
| Místo | Od | Průb. pořadí | Poznámka |
| Park Pankrác | 9:09 | --- | |
| Park Kavčí Hory | 9:59 | 17. | |
| Podolská vodárna | 10:17 | 13. | |
| Výtoň | 10:46 | 13. | |
| Nám. Pod Emauzy | 11:12 | 5. | nápověda šif. |
| Žofín | 14:53 | 32. | nápověda šif. |
| Petřín Mácha | 16:03 | 30. | |
| Hř. Pod Petřínem | 16:46 | 31. | |
| Kampa | 17:56 | 34. | |
| Staronová synagoga | 18:53 | 30. | nápověda šif. |
| Za Haštalem | 20:55 | 31. | |
| Hř. Lannova | 21:26 | 28. | nápověda pen. |
| Karlínské náměstí | 22:16 | 31. | |
| Havlíčkovo náměstí | 22:37 | 29. | konec hry (33. místo) |
| Bezručovy sady | (23:03) | mimo hru | |
| DDM Slezská | --- | ||
Zdroj: SMS systém hry
